Klepec Brno,aneb jak se bojovalo na Sahaře
Blížily se závody v Budkovicích na letišti Czech Heaven. Chtěl jsem spojit závody s rodinným víkendem.Objednal jsem si bungalov v areálu.V sobotu se lítal Eurocap v motorovém vombatu. V sobotu ráno jsme vyrazili, rosničky hlásily tropické počasí. Nespletly se. V 11. hodin jsme dorazili na letiště. Bungalov vypadal docela dobře, posezení s výhledem na letovou plochu. Za chvilku jsem s dětmi mířil k bazénu. Vynikající nápad tu mít bazén, už se tu šplouchalo několik dětí modelářů. Po ovlažení jsem zamířil k výčepu na jedno točené. Díval jsem se na combaty. Začal jsem si opravovat modely po závodech v Plzni. Od té doby jsem nebyl doma, tak jsem musel opravit šrámy. Navečer po skončení závodů jsme vytáhli EPA Combaty a začali jsme si poletovat. Večer jme si sedli k baru a trochu jsme diskutovali u pivka a mojí meruňkovice. Od rána bylo příšerné dusno. Ještě před závodem jsem skočil do bazénu na malou rozplavbu. Začali prázdniny a tak dojelo málo pilotů. Jen 24. Heaty se proto létali jen po 6 pilotech. Hned v prvním heatu jsem vyfasoval čtyři nejlepší piloty. Nabuzen úspěchem z Plzně jsem se nechtěl dát a tak jsem vyletěl kurážně vpřed. Snažil jsem co nejrychleji seknout stuhu, protože s těmito piloty už za chvilku žádné nebudou. Tak jsem se snažil až jsem se upáčkoval a můj Fokouš vletěl kolmo do obilí. Sprint pro éro abych ho opravil. Uložení motoru vylomené a nakřáplé křídlo. Na pomoc s opravou mě přispěchala Kristýna Vašicová. Skončeno, Kristýna mě hodí fokouše. Plný plyn Kristýna pouští a fokouš jde přímo motorem do asfaltu. Nevšimli jsme si zaseklé půlky výškovky. Znovu oprava uložení motoru a start. Tentokrát už letěl dobře. Jenže ve vzduchu už nezbyla žádná stuha. Já jsem taky o ni přišel ještě před pádem. Dolétal jsem bez seku a s málo nalétanými sekundami. Nic moc. Příšerný pařák, musel jsem zase skočit do bazénu. Super osvěžení. Druhý heat je tu a já do něj vletím abych udělal lepší výsledek. Začínám s taktikou z Plzně,létám levé zatáčky a čekám na stuhu která poletí poblíž a já ji seberu. Jenže modely létají na velkém prostoru. Musím se vydat na stíhání. Jednou se o stuhu otřu,ale neutrhnu a pak několikrát ji těsně minu. Konečně první sek. Přistává s jedním sekem. Nic moc. Oskar zapl topení naplno, leje ze mě jak z konve. Uháním k bazénu se osvěžit. Dostáváme oběd, ani se mě nechce dát ten teplý bramborák s masem. Ve třetím heatu se zase lítalo na velkém prostoru. Honím stuhy a pořád nic. Vedle mě slyším Zbeka jak hlásí jednu stuhu za druhou. Pátá, šestá, sedmá. U ní si nebyl moc jistý tak říká že jich má dost a přiznává jen šest. Nedaří se mě, žádný sek ale uhájím aspoň stuhu. Dobrých 50 bodů. Zas to vezmu přes bazén. Začal jsem obdivovat stíhače, co létali v Africe. Muselo to být příšerné. Poslední heat,snažím se,ale dnes nemám svůj den. Zase žádný sek. No to bude výsledek. Začínáme balit. Náš malý synáček v tom horku ani po obědě nespal a začínal být protivný. Do finále se určitě nedostanu. Odlétalo se finále a čeká se na výsledky. Poslední návštěva bazénu. Malý už z vyčerpání usnul.Tak nečekám ani na vyhlášení , beru si diplom za 21 místo. Nic moc. Vyrážíme domů. To horko bylo příšerné a těšil jsem se domů. No snad ve Vsetíně 14. června bude snesitelnější počasí a já předvedu lepší výsledek.
Robert Ondříšek
Výsleková listina, pořadí v seriálu EPA, Zelená liga
Nové fotky z Plzně, jsou tam fakt dobré záběry. Stojí to za to.